Proč pláštěnka na túru poslouží líp než deštník
Deštník vypadá jako jednoduché řešení, dokud na stezce nezačne foukat. Na otevřeném hřebeni, v úzkém lesním průseku nebo na skalním schodišti se z něj rychle stane překážka. Pláštěnka není dokonalá, ale v terénu obvykle řeší víc problémů najednou: chrání trup i batoh, nechává volné ruce a snese vítr.
Na túře rozhoduje vítr a volné ruce
Déšť na horách bývá spojený s větrem. Deštník držíte jednou rukou, takže druhá zůstává pro hůl, mapu nebo telefon. Při poryvu se navíc stává plachtou, kterou je těžké udržet. Na exponovaném místě může působit jako anténa a zvyšovat riziko zásahu bleskem, proto se pod ním na hřebeni neschovává.
V lese a v soutěsce naráží deštník na větve a skálu. V úzkém průchodu ho musíte sklopit, čímž přestane krýt hlavu i ramena. Pláštěnka kopíruje pohyb těla, projde pod převisem a nezabírá místo na stezce. Pro skupinu je výhodou, že se lidé mohou míjet bez ohrožení očí.
Deštník se hodí v jiné situaci
To neznamená, že deštník nemá místo. Na městské procházce, na široké lesní cestě nebo při krátkém přesunu k nádraží může být příjemnější než navlékání pláštěnky. Dobře poslouží i jako stínidlo při silném slunci, pokud ho unesete. Na horskou túru s proměnlivým počasím ale patří spíš do batohu jako nouzovka než jako hlavní ochrana.
Rozhodující je expozice. V závětří pod stromy, kde nehrozí bouřka, může deštník vydržet. Na hřebeni, v zimě nebo za silného větru je lepší ho nechat sbalený. Pláštěnka má smysl i tehdy, když prší jen slabě: chrání před ochlazením, které vzniká kombinací větru a mokrého oblečení.
Jak vybrat pláštěnku
Základní rozdíl je mezi membránovou bundou a lehkou pláštěnkou bez membrány. Membrána odvádí vlhkost lépe, ale vyžaduje správnou vrstvu pod sebou a bývá dražší. Lehká pláštěnka je skladná a levná, ale při delším výstupu se v ní člověk rychle zpotí. Pro krátké přeháňky stačí, na celodenní déšť je lepší bunda s ventilací.
Všímejte si střihů, které zakryjí batoh, nebo si vezměte samostatný obal na batoh. Dobré je mít stahovací kapuci, kryté zipy a dostatečně dlouhé rukávy. Světlá barva je v mlze a šeru vidět lépe než černá. Voděodolnost se časem snižuje, proto je potřeba obnovovat impregnaci a prát podle pokynů výrobce.
Vrstvení rozhoduje o pohodlí
Pod pláštěnkou se nesmí nosit bavlna, která nasákne a chladí. Vhodné je syntetické tričko nebo merino, případně tenká fleeceová vrstva. Když se člověk zastaví, rychle vychladne, proto je lepší mít suché oblečení v batohu v uzavřeném sáčku. Mokré věci se ukládají odděleně, aby nepromočily zbytek výbavy.
Ilustrativní srovnání: při teplotě 10 stupňů a větru 30 kilometrů za hodinu pociťuje tělo teplotu výrazně nižší než ve stojícím vzduchu. Promočené tričko tento rozdíl zvětší. Pláštěnka sama o sobě nehřeje, ale brání ochlazování a udrží suchou vrstvu, která hřeje. Čísla jsou ilustrativní, pocit chladu závisí na vlhkosti a oblečení.
Tip autora: Než vyrazíte, vyzkoušejte si pláštěnku včetně batohu doma. Zjistíte, zda se vejde přes batoh, jestli se kapuce otáčí s hlavou a kde se zip zachytí. Pár minut zkoušky ušetří nepříjemné překvapení pod prvním deštěm.
Časté chyby při nošení
Někteří turisté si pláštěnku obléknou až ve chvíli, kdy jsou promočení. Pak už je pozdě, protože vnitřní vrstva je mokrá a tělo se ochlazuje. Jiní ji nosí volně rozepnutou, takže vítr vniká dovnitř a déšť stéká na boky. Častou chybou je také batoh přetažený přes pláštěnku, který ji vyhrne a vytvoří kapsu na vodu.
Pláštěnku je potřeba zajistit ve spodní části a stáhnout kapuci tak, aby nebránila výhledu. Rukavice a návleky na boty doplní ochranu tam, kde je to potřeba. Po túře se pláštěnka suší rozložená, ne smotaná v batohu, jinak začne zapáchat a ztratí funkčnost. Občasná kontrola švů a zipů odhalí poškození dřív, než se projeví v dešti.
Praktické shrnutí
- Na hřebeni a v lese je pláštěnka praktičtější než deštník.
- Deštník si nechte na město, široké cesty a krátké přesuny.
- Vybírejte střih s kapucí, krytými zipy a prostorem pro batoh.
- Pod pláštěnku si vezměte syntetickou nebo merino vrstvu, ne bavlnu.
- Pláštěnku oblékněte dřív, než promoknete, a po túře ji nechte uschnout.
Zdroje
- Horská služba České republiky: preventivní rady pro pohyb v horách za zhoršeného počasí.
- Český hydrometeorologický ústav: předpovědi a výstrahy před větrem a deštěm.
- Státní zdravotní ústav: odborné materiály k prevenci podchlazení.
Publikováno: 29. 07. 2025
Kategorie: Tipy