Příroda

Jak vzniká duha a proč ji nejčastěji vidíte po dešti

Duha vypadá jako oblouk na obloze, ale ve skutečnosti ji vidíte jen vy a z vašeho místa. Vzniká lomem a odrazem světla v kapičkách vody. Proto se objevuje tam, kde je současně déšť a slunce. Lom světla v kapce Sluneční světlo vstupuje do kapky, láme se a rozkládá na barvy. Uvnitř kapky se část světla odrazí od zadní...

Sesuv půdy: jak vzniká a jak ho poznat při procházce

Sesuv půdy vypadá z dálky jako obyčejný svah. Rozdíl poznáte až zblízka: popraskaná země, nakloněné stromy a voda, která vyvěrá na nečekaném místě. Vědět, co sledovat, pomáhá vyhnout se nebezpečnému úseku. Co je sesuv Sesuv je pohyb půdy, horniny nebo sutě po svahu. Může jít o pomalý posun, který trvá roky, nebo...

Jak vzniká vodopád a proč se jeho hrana v čase posouvá

Vodopád na fotografii vypadá jako neměnná kulisa, ve skutečnosti jde o jeden z nejrychleji se měnících tvarů v krajině. Voda, která padá přes okraj, současně odnáší podloží a připravuje budoucí zřícení. Právě proto se hrana vodopádu posouvá proti proudu a některé kaskády se za lidský život znatelně...

Proč listí na podzim mění barvu a nakonec opadává

Podzimní barevnost listí není náhoda ani slabost stromu. Je to řízený proces, kterým se rostlina připravuje na zimu. Podzimní proměna má svůj řád. Barvy vznikají z pigmentů, které byly v listu přítomné celé léto, jen je překrývala zelená. Chlorofyl a světlo Listy jsou zelené díky chlorofylu, který zachycuje světlo a...

Biotop: co to je a proč ho nelze za pár let nahradit

Biotop je místo, kde žije určitý organismus nebo společenstvo. Není to jen plocha na mapě, ale kombinace půdy, vody, světla, teploty a dalších podmínek. Když se biotop poškodí, nemusí se podařit ho obnovit ani za desítky let. Proto je ochrana prostředí důležitější než záchrana jednotlivých druhů. Biotop není jen...

Žula, nebo vápenec? Každá hornina vytváří jiný terén

Žula a vápenec se na první pohled liší barvou, ale rozdíl je hlubší. Žula je tvrdá vyvřelá hornina, která odolává erozi a vytváří zaoblené vrcholy. Vápenec se rozpouští a tvoří krasové plošiny, soutěsky a jeskyně. Kdo pozná, po jaké hornině jde, lépe odhadne terén i rizika. Žula je tvrdá a kyselá Žula vzniká...

Jak poznat zkamenělinu ve skále a proč ji nechat na místě

Zkamenělina ve skále může vypadat jako zajímavý vzor nebo stopa. Někdy je to skutečný pozůstatek dávného organismu, jindy jen minerální útvar. Rozlišit je není vždy snadné. Pro turistu je důležité vědět, co hledá a proč by nález neměl odnášet. Co je zkamenělina Zkamenělina je pozůstatek organismu, který se...

Jak hluboko pod zem sahají nejhlubší jeskyně světa?

Nejhlubší jeskyně světa dosahují hloubek přes dva tisíce metrů. To je více, než kolik měří většina českých hor na výšku. Cesta do takové hloubky ale není turistická procházka. Jde o expediční průzkum, který trvá dny nebo týdny a vyžaduje lanové techniky, táboření pod zemí a zásobování. Hloubka se měří jinak...

Sedm zvuků lesa, které se dají poznat i poslepu

Les je plný zvuků, které většina lidí nevnímá. Vítr, ptáci, hmyz a voda vytvářejí zvukovou mapu. Když zavřete oči, uslyšíte víc. Některé zvuky se dají poznat i bez zraku, pokud víte, co hledat. Následujících sedm je nejběžnějších. Vítr v korunách Vítr v listnatém lese zní jinak než v jehličnatém. Listí...

Kde se v jeskyni bere ozvěna a proč někde chybí?

V jedné jeskyni se lidský hlas často vrací jako z jiné místnosti, v jiné zní tlumeně a bez ozvěny. Rozdíl nevzniká jen velikostí sálu. Rozhoduje tvar stěn, materiál povrchu, vlhkost a to, jak dlouho zvuk v prostoru zůstává. Akustika jeskyně je proto stejně zajímavá jako její krápníky. Zvuk se odráží od stěn Zvuk je...

Jsou kapradiny prastará rostlina? Ano, rostou už miliony let

Kapradiny patří k nejstarším skupinám rostlin na Zemi. Nevytvářejí květy ani semena, přesto přežily miliony let. Jejich způsob rozmnožování a nároky na prostředí jim umožnily osídlit stinné a vlhké lesy. Stáří kapradin Kapradiny se objevily dávno před vznikem květin. Fosilie ukazují, že některé formy rostly už v...

Proč jarní rostliny v lese kvetou dřív, než se obalí stromy

Na jaře se les nejdřív zazelená u země a teprve potom v korunách. Sasanky, plicníky a jaterníky využívají krátké období, kdy je podrost osvětlený sluncem. Jakmile se stromy olistí, světlo zmizí a mnoho rostlin ukončí květ a stáhne se do země. Tento závod s časem je jednou z nejzajímavějších strategií lesa. Světlo...