Vznikají nové jeskyně i dnes, nebo jen v dávné minulosti?
Jeskyně působí jako něco, co tu bylo odedávna a co se už nemění. Ve skutečnosti vznikají i dnes, jen velmi pomalu. Voda rozpouští horninu, led tlačí do puklin a lidé vytvářejí dutiny vlastní činností. Rozdíl je v tom, jak rychle se to děje a zda si toho všimneme.
Ano, vznikají i dnes
Krasové jeskyně vznikají rozpouštěním vápence, dolomitu nebo sádrovce vodou. Tento proces neustal. Voda prosakuje puklinami, obohacuje se oxidem uhličitým a postupně rozšiřuje chodby. Změny jsou malé, ale za dlouhou dobu vytvářejí velké prostory.
Nové dutiny vznikají také mechanicky. Říční eroze podemílá břehy, sesuvy otevírají pukliny a mráz rozbíjí horninu. V některých oblastech se tvoří jeskyně v ledu nebo v lávových proudech. Každý typ má jiný mechanismus a jiné tempo.
Některé jeskyně vznikají v lidských stavbách. Důlní chodby, podzemní objekty a tunely mohou připomínat jeskyně, i když jsou dílem člověka. Pro ochranu přírody je důležité je od přírodních dutin odlišovat. Pro návštěvníka je rozdíl v tom, co může čekat a jaká pravidla platí.
Jak rychle to probíhá
Rychlost rozpouštění závisí na hornině, množství vody a obsahu oxidu uhličitého. V čistém vápenci se chodby rozšiřují pomalu, v sádrovci mnohem rychleji. Teplá voda s vysokým obsahem kyseliny uhličité dokáže horninu narušit za kratší dobu než chladná voda bez příměsí.
Ilustrativní výpočet: pokud se stěna chodby snižuje o 0,05 milimetru za rok, za tisíc let to je 5 centimetrů a za milion let 50 metrů. Skutečné hodnoty se liší podle lokality. Číslo slouží jen k představě, že geologické procesy pracují v jiném časovém měřítku než lidský život.
Některé jevy jsou rychlejší. Sesuv může změnit vchod během několika hodin. Povodeň může odnést sediment a otevřít dosud neprůchodnou chodbu. Zemětřesení může vytvořit nové pukliny. I když je hlavní proces pomalý, krajina se může měnit náhle.
Kde můžeme vidět mladé jevy
Aktivní jeskyně poznáte podle vody, která v ní protéká. Potok na dně, kapající voda ze stropu a mokré stěny ukazují, že proces pokračuje. Sedimenty na dně mohou být čerstvé. Pokud voda odnáší písek, dutina se dál vyvíjí.
V krasových oblastech se objevují nové propadliny a závrty. Často vznikají po vydatných deštích, kdy se podzemní dutina zhroutí. Takový závrt může být nebezpečný, protože se objeví bez varování. Vstup do něj je rizikový a bez odborného vedení nevhodný.
V sádrovcových a solných oblastech vznikají dutiny rychleji než ve vápenci. Sůl se rozpouští snadno a podzemní voda ji odnáší. Takové jeskyně mohou být méně stabilní. Návštěva vyžaduje znalost lokality a respekt k omezením.
Pseudokras a další typy
Ne každá jeskyně je krasová. Pseudokrasové jeskyně vznikají v pískovcích, žulách nebo jiných horninách, které se nerozpouštějí tak snadno. Vznikají rozpadem, erozí nebo pohybem bloků. Často mají jiný tvar a menší výzdobu.
Lávové jeskyně vznikají vychladnutím povrchu lávového proudu a odtečením zbytku lávy. Jsou typické pro vulkanické oblasti. Ledové jeskyně mohou vznikat v ledovcích a sněhových polích. Mořské jeskyně vytváří příboj. Každá z těchto dutin má vlastní pravidla vzniku.
I v Česku najdete pseudokrasové dutiny v pískovcích. Nebývají tak rozsáhlé jako krasové jeskyně, ale jsou cenné pro poznání krajiny. Často se nacházejí v chráněných územích, kde je vstup omezený. Jejich vývoj pokračuje i dnes.
Jak poznat aktivní jeskyni
Hledejte vodu. Aktivní tok, kapky a vlhké stěny jsou nejlepším signálem. Všimněte si také sedimentů: čerstvý písek, bahno nebo naplavené dřevo znamenají, že zde nedávno proudila voda. Pokud je dno suché a zaprášené, jeskyně může být v klidové fázi.
Dalším znakem jsou nestabilní bloky a čerstvé odlomy. V aktivní jeskyni se mohou uvolňovat kameny ze stropu. Proto se do divokých jeskyní nechodí bez přilby a zkušeného doprovodu. I malý kámen může způsobit vážné zranění.
Pro veřejnost je nejbezpečnější navštívit zpřístupněnou jeskyni s průvodcem. Uvidíte aktivní procesy v bezpečné vzdálenosti a dozvíte se, co se v lokalitě děje. Divoké jeskyně patří odborníkům, ne zvědavým turistům.
Praktické shrnutí
- Jeskyně vznikají i dnes, ale většinou velmi pomalu.
- Rozhoduje hornina, množství vody a obsah oxidu uhličitého.
- Aktivní jeskyni prozradí voda, sedimenty a vlhké stěny.
- Pseudokrasové, lávové a ledové jeskyně mají jiný vznik.
- Do divokých jeskyní se chodí jen s výbavou a zkušeným doprovodem.
Zdroje
- Česká geologická služba: publikace o krasových procesech a pseudokrasu.
- Správa jeskyní České republiky: materiály o vývoji jeskyní.
- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR: informace o ochraně podzemních prostor.
Publikováno: 19. 04. 2026
Kategorie: Příroda