Jak vzniká kamenné moře ze skalních bloků na svahu

Kamenné moře vypadá, jako by se skála rozpadla na tisíce bloků a někdo je poskládal na svah. Ve skutečnosti jde o výsledek dlouhého působení mrazu, vody a gravitace. Bloky se uvolňují z podloží, pomalu se posouvají a hromadí v místech, kde se svah zmírní. Pro turistu je to zajímavý jev i terén, po kterém se dá jen obtížně jít.

Co kamenné moře je

Kamenné moře je nahromadění velkých skalních bloků na svahu nebo v jeho dolní části. Bloky nejsou zaoblené jako říční oblázky, ale mají ostré hrany a často zapadají do sebe. Mezi nimi zůstávají mezery, do kterých se dostává vzduch, voda a vegetace. Na pohled může připomínat sutí pokrytý svah, ale jeho vznik je specifický.

Nejčastěji se vytváří v horských oblastech, kde se střídá mráz a tání. Hornina je rozpukaná a voda v puklinách zamrzá. Led zvětšuje objem a tlačí na stěny, až se blok uvolní. Postupně se rozpadá na menší kusy, které se hromadí pod zdrojem. Kamenné moře tedy není jednorázový sesuv, ale pomalý proces.

Mráz štípe skalní bloky

Voda v puklině při mrznutí zvětší objem přibližně o devět procent. To stačí na to, aby se mikrotrhliny rozšířily. Když led roztaje, voda pronikne hlouběji a příští noc znovu zamrzne. Opakováním se blok oddělí od mateřské horniny. Tento proces se nazývá mrazové zvětrávání.

Význam má i tání sněhu a vsakování vody. Voda rozpouští některé minerály a snižuje soudržnost horniny. U vápenců se přidává chemické rozpouštění, u žul se uplatňuje spíš mechanické rozrušování. Proto se kamenná moře liší podle toho, z jaké horniny vznikla. Žulové bloky bývají velké a zaoblenější, břidlicové ostrohranné.

Bloky se sunou pomalu

Uvolněné bloky se nepohybují jen volným pádem. Na svahu je posouvá gravitace, voda a mráz. Při promrzání půdy se materiál nadnáší a při tání klesá, což způsobuje pomalý posun dolů. Tomuto jevu se říká soliflukce. Rychlost je malá, ale za tisíce let přemístí bloky na značnou vzdálenost.

Někdy se kamenné moře vytvoří na místě, kde se bloky hromadí pod skalní stěnou. Jindy jde o zbytek rozsáhlého rozpukaného povrchu, který se rozpadl na místě. Rozlišit to lze podle velikosti a uložení bloků. Pro laika je důležité, že povrch je nestabilní a mezery mezi kameny mohou být hluboké.

Kde je potkáte

V Česku jsou kamenná moře na Šumavě, v Novohradských horách, v Krušných horách a v Jeseníkách. Často leží v chráněných územích, kde je vstup mimo stezku omezený. Na Šumavě se jim říká kamenná moře nebo kamenice. V zahraničí jsou známá v Alpách, Skandinávii a v oblastech s permafrostem.

Na túře se s nimi setkáte jako s nečekaně náročným úsekem. Cesta může vypadat krátce, ale chůze po blocích je pomalá. V zimě jsou mezery zakryté sněhem a hrozí propadnutí. V létě se mezi kameny skrývají zmije a hmyz. Proto je lepší zůstat na značené trase a nevstupovat do pole bloků bez důvodu.

Co to znamená pro túru

Kamenné moře vyžaduje pevnou obuv s tuhou podrážkou a opatrný krok. Kotník se může snadno zvrtnout v mezeře mezi bloky. Hůl pomůže s rovnováhou, ale v úzkých průchodech se zachytává. Pokud jdete s dětmi, držte je za ruku a vyhněte se okrajům, kde se bloky mohou uvolnit.

V dešti je povrch kluzký a v mrazu namrzlý. Pokud se kamenné moře objeví na trase neočekávaně, je lepší zvážit návrat než riskovat pád. Fotografování je bezpečné z okraje, ne z prostředku nestabilního pole. V chráněných územích se kameny nepřemisťují, protože jsou součástí biotopu.

Kamenná moře mají i ekologický význam. Mezi bloky se drží chlad a vlhkost, což vytváří útočiště pro mechy, lišejníky a drobné živočichy. Některé druhy se zde vyskytují i v nízkých polohách, kam by se jinak nedostaly. Při chůzi mimo cestu proto ničíte prostředí, které se obnovuje velmi pomalu.

Tip autora: Na mapě hledejte kamenité svahy a sesuvy ještě před cestou. Pokud trasa vede přes kamenné moře, přidejte do plánu čas a vezměte si hole.

Praktické shrnutí

  • Kamenné moře vzniká mrazovým zvětráváním a pomalým posunem bloků.
  • Bloky mají ostré hrany a mezi nimi jsou hluboké mezery.
  • V Česku je najdete na Šumavě, v Jeseníkách a Krušných horách.
  • Chůze je pomalá a kluzká, zvlášť po dešti a v mrazu.
  • Zůstaňte na cestě a kameny nepřemisťujte.

Zdroje

  • Česká geologická služba: materiály o zvětrávání a geomorfologii.
  • Správa Národního parku Šumava: informace o kamenných mořích a ochraně území.
  • Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: plány péče o chráněná území.

Publikováno: 01. 03. 2026

Kategorie: Příroda