Články od Jiří Matoušek

Žula, nebo vápenec? Každá hornina vytváří jiný terén

Žula a vápenec se na první pohled liší barvou, ale rozdíl je hlubší. Žula je tvrdá vyvřelá hornina, která odolává erozi a vytváří zaoblené vrcholy. Vápenec se rozpouští a tvoří krasové plošiny, soutěsky a jeskyně. Kdo pozná, po jaké hornině jde, lépe odhadne terén i rizika. Žula je tvrdá a kyselá Žula vzniká...

Chráněná krajinná oblast: co to znamená pro turisty

Chráněná krajinná oblast není jen název na tabuli. Je to právní kategorie, která omezuje některé činnosti a chrání krajinný ráz. Pro turistu to znamená, že se v CHKO může pohybovat, ale musí respektovat pravidla. Ta se týkají vstupu mimo cesty, ohně, sběru rostlin i vjezdu vozidel. Co CHKO chrání Chráněná krajinná...

Jak se chránit před sluncem na túře ve skalách v létě

Ve skalách pálí slunce víc, než se zdá. Kámen odráží světlo a teplo, vzduch se ohřívá a stín je vzácný. Ochrana kůže a hlavy není detail. Rozhoduje o tom, zda túru dokončíte v pohodě a bez spálenin. UV záření a odraz Skála, voda a sníh odrážejí ultrafialové záření. Na tvář a krk se tak dostane i světlo,...

Jak poznat zkamenělinu ve skále a proč ji nechat na místě

Zkamenělina ve skále může vypadat jako zajímavý vzor nebo stopa. Někdy je to skutečný pozůstatek dávného organismu, jindy jen minerální útvar. Rozlišit je není vždy snadné. Pro turistu je důležité vědět, co hledá a proč by nález neměl odnášet. Co je zkamenělina Zkamenělina je pozůstatek organismu, který se...

Jak sušit mokré boty po túře bez zbytečného poškození

Mokré boty po túře většina lidí řeší až ve chvíli, kdy je druhý den potřebuje znovu. Rychlé teplo ale bývá nejhorší volba: lepidla změknou, kůže ztvrdne a membrána ztratí vlastnosti. Správné sušení je pomalé, ale boty vydrží déle a druhý den se do nich dá znovu nastoupit. Nejdřív botu rozeberte Prvním krokem je...

Vyplatí se jít na túru za mrazu, nebo je lepší počkat?

Mráz není sám o sobě důvod zůstat doma. Rozhoduje teplota, vítr, vlhkost a délka trasy. S vhodnou výbavou se dá jít i v minus deseti. Bez přípravy se ale i krátká túra může změnit v problém. Rozhodujte podle celku, ne podle jednoho čísla. Kdy je mráz bezpečný Suchý mráz bez větru bývá snesitelnější než vlhko kolem...

Vysoké Tatry: co čekat od první túry, počasí a značení

Vysoké Tatry jsou nejvyšší pohoří Karpat a pro první návštěvu mohou být překvapivé. Trasy jsou kratší než v některých jiných horách, ale strmější a kamenitější. Počasí se mění rychle a značení má svá pravidla. První túra Pro první návštěvu je vhodné vybrat údolní trasu nebo nižší sedlo. Doliny...

Jak hluboko pod zem sahají nejhlubší jeskyně světa?

Nejhlubší jeskyně světa dosahují hloubek přes dva tisíce metrů. To je více, než kolik měří většina českých hor na výšku. Cesta do takové hloubky ale není turistická procházka. Jde o expediční průzkum, který trvá dny nebo týdny a vyžaduje lanové techniky, táboření pod zemí a zásobování. Hloubka se měří jinak...

Sedm zvuků lesa, které se dají poznat i poslepu

Les je plný zvuků, které většina lidí nevnímá. Vítr, ptáci, hmyz a voda vytvářejí zvukovou mapu. Když zavřete oči, uslyšíte víc. Některé zvuky se dají poznat i bez zraku, pokud víte, co hledat. Následujících sedm je nejběžnějších. Vítr v korunách Vítr v listnatém lese zní jinak než v jehličnatém. Listí...

Jeskyně, nebo propast? Liší se vstupem i bezpečností

Jeskyně a propast se v řeči často zaměňují, ale pro návštěvníka znamenají úplně jiný pohyb. Do jeskyně se obvykle vchází vodorovně a prochází se chodbami. Propast vede svisle dolů, takže bez lan, jištění a zkušeností končí už na okraji. Rozdíl je důležitý při plánování výletu i při čtení turistických...

Kde se v jeskyni bere ozvěna a proč někde chybí?

V jedné jeskyni se lidský hlas často vrací jako z jiné místnosti, v jiné zní tlumeně a bez ozvěny. Rozdíl nevzniká jen velikostí sálu. Rozhoduje tvar stěn, materiál povrchu, vlhkost a to, jak dlouho zvuk v prostoru zůstává. Akustika jeskyně je proto stejně zajímavá jako její krápníky. Zvuk se odráží od stěn Zvuk je...

Jsou kapradiny prastará rostlina? Ano, rostou už miliony let

Kapradiny patří k nejstarším skupinám rostlin na Zemi. Nevytvářejí květy ani semena, přesto přežily miliony let. Jejich způsob rozmnožování a nároky na prostředí jim umožnily osídlit stinné a vlhké lesy. Stáří kapradin Kapradiny se objevily dávno před vznikem květin. Fosilie ukazují, že některé formy rostly už v...