Jak číst vrstvy hornin na skalní stěně při výletě

Skalní stěna je otevřená kniha geologie. Každá vrstva vznikala v jiném prostředí a čase. Kdo se naučí číst jejich barvu, sklon a zrnitost, uvidí v krajině příběh, který jinde zůstává skrytý. Co jsou vrstvy Vrstvy jsou ploché útvary, které vznikají ukládáním sedimentu. Písek, jíl a vápenec se usazují na dně...

Krasová planina vypadá holá, ale pod povrchem skrývá labyrint

Krasová planina působí na první pohled jako kamenitá pustina, kde nic neroste. Ve skutečnosti je to krajina s vlastním vodním režimem, jemnou mozaikou půd a rozsáhlým podzemím. Právě proto se na holém povrchu dá číst, kudy voda odtéká a kde se pod ním skrývá jeskynní systém. Proč je povrch holý Vápencová planina nemá...

Nízké slunce ve skalách zvýrazní tvary, které v poledne zmizí

Ve skalním městě se stejná stěna může zdát nudná v poledne a dramatická večer. Nízké slunce vrhá dlouhé stíny a zvýrazňuje reliéf. Tvary, které přes den splývají, najednou vystoupí. Pro fotografy je to nejlepší světlo, pro turisty důvod naplánovat trasu jinak. Proč je světlo jiné V poledne je slunce vysoko a světlo...

Vyplatí se jet do skal v týdnu? Ano, bývá tam méně lidí

Víkend ve skalním městě znamená fronty, plná parkoviště a davy na schodech. Všední den může být úplně jiný. Kdo má možnost, měl by vyrazit v týdnu. Rozdíl je znát hlavně v hlavní sezoně. Proč je rozdíl O víkendu vyrážejí rodiny, páry i skupiny přátel. Autobusové zájezdy míří do nejznámějších míst....

Jak vzniká duha a proč ji nejčastěji vidíte po dešti

Duha vypadá jako oblouk na obloze, ale ve skutečnosti ji vidíte jen vy a z vašeho místa. Vzniká lomem a odrazem světla v kapičkách vody. Proto se objevuje tam, kde je současně déšť a slunce. Lom světla v kapce Sluneční světlo vstupuje do kapky, láme se a rozkládá na barvy. Uvnitř kapky se část světla odrazí od zadní...

Jak odhadnout čas túry podle délky a převýšení

Mapa ukazuje kilometry, ale nohy počítají hodiny. Stejná vzdálenost může trvat dvě hodiny po rovině a šest hodin v kopci. Kdo plánuje výlet, musí počítat s převýšením, terénem a přestávkami. Proč kilometry nestačí Kilometr na mapě je vodorovná vzdálenost. Neříká, kolik metrů stoupáte nebo klesáte. V horském...

Chýnovská jeskyně vznikla v mramoru, ne ve vápenci

Chýnovská jeskyně se vymyká představě o krápníkové jeskyni. Nemá bohatou sintrovou výzdobu, zato nabízí barevné stěny a příběh vzniku, který je jiný než u vápencových jeskyní. Leží nedaleko Tábora a patří k nejstarším zpřístupněným jeskyním v Česku. Kde jeskyně leží Jeskyně se nachází u Chýnova, na...

Proč se krápníků nedotýkáme, i když jsou na dosah ruky

Když krápník visí nízko nad cestou, ruka se automaticky zvedá. Jenže dotyk může zničit růst, který trval staletí. Krápníky jsou křehké a jejich povrch je citlivý na mastnotu a vlhkost. V jeskyních proto platí zákaz dotyku. Krápník roste staletí Krápník vzniká srážením uhličitanu vápenatého z vody. Každá kapka...

Jak se při procházce v lese chránit před klíšťaty

Klíšťata jsou součástí české přírody a jejich sezona trvá od jara do podzimu. Ne každé klíště přenáší nemoc, ale riziko existuje. Ochrana není složitá, chce jen důslednost. Rozhoduje oblečení, repelent a kontrola po návratu. Kde je riziko vyšší Klíšťata žijí v trávě, v nízkém porostu a v listí. Nejvíc...

Jaká patra má listnatý les a co v nich žije a roste?

Listnatý les není jen soubor stromů. Je to prostor rozdělený do několika pater, z nichž každé má jiné světlo, vlhkost a obyvatele. Když se na les podíváte zdola nahoru, uvidíte, že život probíhá na všech úrovních. Rozdělení na patra pomáhá pochopit, proč v lese rostou různé druhy a proč se některá zvířata drží...

Jak projít blátivou stezku a nezničit si boty ani okolí

Blátivá stezka je test trpělivosti. Zpomaluje chůzi, zvyšuje riziko uklouznutí a špiní výbavu. Zároveň je snadné při snaze obejít bláto poškodit okolní porost. Pár návyků pomůže projít bezpečně a bez zbytečných škod. Příprava Před cestou zjistěte, jak je trasa náročná. Po dešti mohou být některé úseky...