hudba) for the section zábava: Ariety: Malé hudební drahokamy, které vás okouzlí

Co je to arietta?

Arietta je hudební termín, který se používá pro krátké, jednoduché a melodické písně. Obvykle má jednu sloku a je charakteristická svou zpěvností a elegancí. Slovo "arietta" pochází z italštiny a znamená "malá árie". Ačkoliv je árii podobná, arietta je obvykle kratší a méně komplexní. Často se objevuje v operách, oratoriech a kantátách 18. a 19. století jako menší vokální vložka.

Arietty se vyznačují svou prostou krásou a jasností formy. Často vyjadřují jednoduché emoce, jako je radost, smutek nebo láska. Melodie bývá zapamatovatelná a snadno se poslouchá. V opeře se arietta obvykle používá k vyjádření momentálního rozpoložení postavy nebo k okomentování děje.

Mezi nejznámější skladatele, kteří psali arietty, patří Wolfgang Amadeus Mozart, Gioacchino Rossini, Gaetano Donizetti a Giuseppe Verdi. Jejich díla dodnes okouzlují posluchače svou krásou a elegancí. Arietta tak i dnes představuje důležitou součást hudebního dědictví a svědectví o mistrovství skladatelů minulých století.

Charakteristika ariet

Ariety se vyznačují svou lehkostí, elegancí a melodickou vynalézavostí. Jsou charakteristické svou krátkou a jednoduchou formou, často strofickou, s důrazem na melodii a zpěvnost. Texty ariet bývají lyrické a sentimentální, často s tématy lásky, přírody a pastýřského života.

Arieta vzkvétala v 18. století, zejména v Itálii a Francii, a stala se oblíbenou součástí opery, oratorii a kantáty. Skladatelé jako Alessandro Scarlatti, Johann Adolph Hasse a Christoph Willibald Gluck psali ariety, které vynikaly krásou melodie a virtuozitou vokálního partu.

V období klasicismu se arieta stala flexibilnější formou, která se přizpůsobovala dramatickým potřebám opery. Wolfgang Amadeus Mozart a Gioachino Rossini psali ariety, které mistrovsky kombinovaly melodickou invenci s dramatickým výrazem.

Ačkoliv se arieta jako samostatná hudební forma v 19. století vytratila, její vliv je patrný v dílech romantických skladatelů, jako byli Franz Schubert, Robert Schumann a Johannes Brahms, kteří ve svých písních a vokálních cyklech rozvíjeli lyrický a melodický styl ariety.

Hudba je jako moře, nekonečná a plná tajemství, která čekají na své objevení.

Božena Němcová

Historie a vývoj

Ariety se objevily v 17. století v Itálii jako krátké, jednoduché písně, často součástí opery nebo kantáty. Jejich název pochází z italského slova „aria“, což znamená „vzduch“ nebo „melodie“. Až do konce 18. století se ariety staly oblíbenou formou vokální hudby v celé Evropě. Skladatelé jako Alessandro Scarlatti, George Frideric Händel a Christoph Willibald Gluck je s oblibou používali ve svých operách.

V klasicismu a romantismu se ariety vyvíjely a stávaly se dramatičtějšími a virtuóznějšími. Wolfgang Amadeus Mozart a Gioachino Rossini psali ariety, které kladly vysoké nároky na pěveckou techniku a herecké umění interpretů. V 19. století se ariety staly důležitou součástí oper Giuseppe Verdiho, Richarda Wagnera a dalších.

S nástupem verismu na konci 19. století se ariety staly realističtějšími a méně zdobnými. Giacomo Puccini a Pietro Mascagni psali ariety, které zdůrazňovaly emoce a psychologii postav. Ve 20. století se ariety nadále vyvíjely a skladatelé experimentovali s novými formami a styly.

Slavné ariety a skladatelé

Ariety, krátké sólové vokální skladby s instrumentálním doprovodem, kvetly v 18. a 19. století a staly se oblíbenou součástí oper, oratorních děl a jako samostatné koncertní kusy. Jejich popularita pramenila z elegantní jednoduchosti a schopnosti zachytit širokou škálu emocí, od hlubokého smutku po bezstarostnou radost. Mezi nejznámější skladatele ariet patří Wolfgang Amadeus Mozart, jehož díla jako "Voi che sapete" z opery Figarova svatba a "Der Hölle Rache kocht in meinem Herzen" z Kouzelné flétny, patří k vrcholům operní literatury. Gioachino Rossini, mistr bel canta, obohatil svět opery o skvosty jako "Largo al factotum" z Lazebníka sevillského, árii plnou energie a komiky. Vincenzo Bellini, další mistr italské opery, okouzlil publikum lyrickými a emotivními áriemi jako "Casta diva" z Normy, která je považována za jednu z nejkrásnějších operních árií vůbec. Giuseppe Verdi, skladatel s vášní pro drama a silné emoce, nám zanechal nezapomenutelné árie jako "La donna è mobile" z Rigoletta a "Libiamo ne' lieti calici" z La traviaty, které se staly symboly italské opery. Ariety, ať už jako součást velkých operních děl nebo jako samostatné koncertní kusy, nám otevírají bránu do světa emocí a krásy klasické hudby a dodnes uchvacují posluchače po celém světě.

Vlastnost	Popis
Původ slova	Francouzské "ariette"

Ariety v opeře a divadle

Ariety se staly oblíbenou součástí opery a divadla, a to z mnoha důvodů. Jejich krása a půvab uchvátily publikum po celém světě.

Ariety v opeře slouží jako vrcholné momenty pro pěvecké výkony. Poskytují prostor pro sólisty, aby předvedli svůj hlasový rozsah, techniku a emoční hloubku. Skladatelé často využívali ariety k odhalení vnitřních pocitů a myšlenek postav, čímž dodali dramatickému vyprávění na intenzitě.

V divadle, ať už v činohře nebo muzikálu, ariety vnášejí do představení hudební a emocionální rozměr. Mohou být použity k vyjádření radosti, smutku, lásky, hněvu nebo jiných silných emocí. Ariety v divadle často posouvají děj kupředu nebo dokreslují charakter postavy.

Příklady slavných operních arií zahrnují "Nessun dorma" z Pucciniho Turandot, "Casta Diva" z Belliniho Normy nebo "La donna è mobile" z Verdiho Rigoletta. V muzikálech najdeme nezapomenutelné ariety jako "Don't Cry for Me Argentina" z Evity od Andrew Lloyd Webbera nebo "Memory" z Cats.

Ariety, ať už v opeře nebo divadle, obohacují umělecký zážitek a zanechávají v publiku hluboký dojem. Jsou důkazem síly hudby a její schopnosti vyjádřit to, co slova nedokážou.

Ariety v populární hudbě

Ačkoliv se žánr árie primárně spojuje s operou, jeho vliv sahá i do populární hudby. Charakteristické rysy árie, jako je melodická zpěvnost, emotivní náboj a důraz na sólový hlas, se objevují v mnoha populárních písních napříč žánry.

Vliv árie můžeme slyšet například v muzikálech, kde se písně často blíží áriové formě. Skladatelé jako Andrew Lloyd Webber nebo Leonard Bernstein mistrně propojují operní tradici s moderní instrumentací a aranžmá.

I v rockové a popové hudbě najdeme příklady skladeb, které se inspirují áriovou formou. Freddie Mercury, frontman skupiny Queen, byl známý svým operním rozsahem hlasu a jeho písně, jako je "Bohemian Rhapsody", v sobě nesou prvky árie. Podobně i zpěvačka Celine Dion ve svých baladách využívá silný emotivní náboj a melodickou bohatost typickou pro árii.

I když se v populární hudbě s čistou formou árie setkáváme spíše výjimečně, její vliv je nepopiratelný. Árie inspirovala mnoho skladatelů a interpretů a její charakteristické rysy dodnes obohacují populární hudbu o emotivní hloubku a melodickou krásu.

Zajímavosti o arietách

Ariety, ty krátké, úderné písně, v sobě skrývají mnohem víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Víte třeba, že slovo "arietta" pochází z italštiny a znamená "malá árie"? Ačkoliv se může zdát, že arieta je jen zmenšeninou operní árie, nenechte se zmást. Zatímco árie se obvykle zaměřuje na silné emoce a dramatické zvraty, arieta je spíše o lehkém, hravém a často i vtipném podání.

Oblíbené byly v období baroka a klasicismu, kdy je komponovali mistři jako Händel, Mozart či Haydn. Často se objevovaly v komorních operách a singspielech, kde vnášely do děje svěžest a dynamiku. Ale arieta si našla cestu i mimo jeviště. Stala se oblíbenou formou písňové tvorby a inspirovala skladatele k experimentům s melodií a harmonií.

Zajímavostí je, že arieta se nevyhýbala ani lidové hudbě. Její jednoduchá struktura a chytlavá melodie se snadno šířily mezi lidmi a inspirovaly vznik mnoha lidových písní. A tak ačkoliv se dnes s arietou setkáváme spíše v koncertních síních, její ozvěny můžeme slyšet i v hudbě, která nás obklopuje dnes a denně.